Ranní vzpruha v ledové vodě

Je ráno. Venku je více než 20 cm sněhu. Obdivuji tu krásu už z postele. Během chvíle přihopká i čerstvě probuzený Honzík a jako tradičně se zavrtává ještě ke mě do peřiny.

- Honzí, počkej tu, za chvilku jsem zpět!


Beru ručník, otvírám dveře na terasu. Vyvalí se mi do obýváku troška sněhu, ale to neva. Fuuu, ziminka!


V hlavě mi běží různé myšlenky....

Joo, já se těším. Uff, neni trochu kosa? Brr, rychle a moc nemysli! Klídek, dýchej...

My, Nela s mnoha názory, vykračujeme ven :) Sněhu je nad kotníky, uhahaa, dýchám a těším se. I když tělo by asi nejradši uteklo zpátky pod peřinu.


Odkrývám víko nádrže, kterou mám na zahradě zrovna týden. Je napuštěná vodou, prosolená hodně solí a každé ráno mi dává pořádnou vzpruhu.


Aha, na vodě je dnes krustička ledu. Rukou ji rozpraskávám na ledovou tříšť a už jde první noha. No ty kráso, to je síla! Dýchám. A nořím se s výdechem celá do ledové tříště. Vuhůů, teda dneska mi ruce a nohy odpadají rychle, hned cítím, jak se krev stahuje do těla. Dívám se na tu ledovou nádheru kolem. Dneska tu nejsou srnky, škoda, včera jsem jim zahrála divadlo.

Fůů, dýchej. "Odevzdej se..." honí se mi hlavou. Dlouho to ale nevydržím, jsem rychle prostoupená chladem a lezu ven, zpět do sněhu. Zavírám víko nádrže a ještě mě napadne vykoupat se v té sněhové nadílce. Uj, dnes to štípe, ale "převalím sud"! Poskakuju a s různými skřeky se vracím domů, obalená sněhem na holé kůži. Už ani netaje?! Zmrzla jsem! :D


Doma je ale hned louže, ručník to jistí. Stále ze mě jdou ted už nadšené a rozjuchané zvuky. Dobrá nálada by rozbila všechny ciferníky! Bylo to nejlepší! Jdu zítra zas! Nemá to chybu, jupííí! Teprve teď jdu k teploměru. Venku je minus devět. To lecos vysvětluje, dnes to bylo skvělý!


Znáte to taky?


Krásné dny přeje

Nelča


Foto ilustrační z jiného dne :)





37 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše