• Nelča

Píšu dál...

Práce na dětské knížce pokračuje. Protože jsem si přála kontaktovat přímo autorku knížky (Margot Ruis - Bytosti přírody), která mě inspirovala k psaní takových příběhů, o které mě požádal Honzík (viz pár příspěvků zpět) , ale nemohla ani za mák najít na ní kontakt na internetu (asi error), tak jsem se rozhodla psát přímo manželům Kazdovým do Nakladatelství Kazda, kteří zmíněnou knížku vydali v ČR, s prosbou o kontakt a s ukázkou - textem první kapitoly, aby věděli, že to myslím vážně.


Včera mi přišla velmi milá odpověď: "... Vaše psaní se nám s manželem líbí - máte text psaný srdcem, plný citu a rozhodně je obohacením pro čtenáře... " napsali mi mimo jiné.


A dostala jsem i email na M. Ruis a tak tu s bezbarvou hennou na hlavě (prosím, ať je skutečně bezbarvá!) sedím nad otevřeným oknem emailu. Jsem zvědavá, co jí vlastně napíšu. A zda ona odpoví. Jsem z toho nervozní i veselá. Zkrátka mám ráda tyhle akce, co nabourávají mojí komfortní zónu a u kterých cítím, že tohle je zkrátka správná cesta, i kdyby byla nakonec do záhuby (ale ona nebude) :) Honzík chce napsané kapitoly číst každý den. Za posledních 5 dní jsem mu před spaním nečetla nic jiného, a to už je teda fakt co říct. Moc mě to těší! A stále mě pobízí, ať zase něco napíšu, vytisknu a že tu jeho knížku zas bude mít tlustší.


Tak si teda fandím a jdu na to. Krásné dny přeji! Nelča

Foto @petrkotrlikphotography