Pět let zpět

Před pár dny 4.6. to bylo pět let, co jsme si s Honzíkem řekli své ano. Byl to tenkrát teplý, spíš horký a slunečný den, a my se těšili na naši do poslední chvíle před přáteli utajenou svatbu.


Foto Ivo Dvořák, zdroj www.nakoledetem.cz

Když se přenesu zpět a zkusím se vcítit do tehdejší Nelči, přijde mi to až neskutečný... Jak se můj svět změnil. Ten den jsem rozhodně nečekala, že za pár týdnů se náš svět obrátí naruby a že přesně za 3 měsíce budu Honzíka pevně objímat ve chvíli, kdy vydechne naposledy...


Byli jsme šťastní, spokojení, veselí, někdy zoufalí, co bude dál a jak se Honzíkovo zdraví bude dál vyvíjet, těšili se na malého Honzíčka a měli kolem sebe spoustu skvělých přátel a celou rodinu.

Dnes si opět připadám spokojená, veselá, šťastná, někdy i hotová a s pocitem, že to nedávám, každý den Honzíčkovi děkuju, že je. Stále kolem sebe máme samé skvělé lidi, i když se mnoho z nich vyměnilo a mnoho nových se objevilo.

Přesto.. jak je to celé jinak.


Naše svatba se odehrála na cyklotour Na kole dětem, která je letos posunutá a nejede se v klasickém režimu, přesto se ale můžete přidat, více na www.nakoledetem.cz


Honzík tehdy psal reportáže z každého dne cyklotour a ty pak jsou i součástí jeho knížky Moje cesta na kole dětem. Budu citovat část, která se týká naší svatby... napsal:

"... Následující okamžiky bych nechal pro objektivitu popsat nestranným pozorovatelem, třeba Petrem Vlčkem: ´Jen co jsme projeli bránou do parku, hned mi došlo, že tady něco neštymuje. Spousta lidí v oblecích, to nebývá zvykem, i když uznávám, že příjezd peloton Na kole dětem je nejen sportovní, ale i společenskou událostí. Když jsem navíc uviděl starost Sušu, lesk jeho obuvi a nažehlenou róbu, bylo mi jasné, že se bude jednat o avizované překvapení po jehož podstatě jsem, dá se říci, neúspěšně čmuchal již řadu týdnů. Po obligátní zdravici, při které starosta pronesl mimořádně kvalitní proslov a předal Josefovi pro nadaci krásný příspěvek od obce Zbuzany, přišlo opravdu nečekané. Spíkr Vojta vyzval Honzu Bicka, aby pozdravil přítomné. To, že je Honza také v obleku a nikoliv v cyklistickém dresu, mě už ani nepřekvapilo, přestával jsem chápat souvislosti. Honza krátce zrekapituloval své několikaleté působení na cyklotour Na kole dětem a poté mi spadla brada a zarachotila mi o hrudní koš a přes vlhké oči jsem skoro neviděl. Honza požádal starostu Jiřího Sušického, zda by jeho a Nelu Rapantovou oddal a uvedl do stavu manželského. John, Paul, Ringo a George začali hrát Imagine a v tu chvíli jsem se musel opřít o svůj silniční stroj, aby mi mé vypracované nohy nevypověděl poslušnost. Když jsem se rozhlédl okolo, nebyl jsem rozhodně sám, kdo neměl své emoce pod kontrolou a navazovalo příjemné odpoledne a večer. Z pozdější doby nemám vzpomínky tak ostré, ale přesto cítím, že byly krásné.´

Tak vidíte, milí čtenáři,cyklotour nepřináší jen dětské úsměvy, ale může zde vzniknout i nádherný vztah, vedoucí k uzavření sňatku a založení rodiny. A takové štěstí mne potkalo a stalo se to na den přesně rok poté, co jsem se se svou milovanou vysněnou partnerkou a matkou mého dítěte seznámil."


No, prozradím, že i tu pasáž, kterou jako psal Petr Vlček, psal Honzík. Více v Honzově knížce...


Život je nevypočitatelný, překvapivý a krásný. Jen je potřeba si tu krásu zvolit. Baví mě.

Protože vůbec netuším, jestli se někdy nějaký další muž mého života objeví.. Jestli se naše rodina ještě rozroste... Kladu si otázky, zda mě vlastně muži vnímají víc jako ženu nebo matku... A cítím, že vše je a bude, jak má být...


Poslední smska, kterou mi Honzík napsal, zněla: "Už se na tebe moc těším!"

I já se na Tebe těším... Počkej tam na mě...


Krásné dny přeje Nelča



0 zobrazení