Nestačí jen hltat informace

Svět se mění, vidíme to všichni. Teda, jestli to nevidíte, tak to nikomu nenutím, ... Ale mění. Uvědomila jsem si tak třeba, že už mi nestačí jen hltat informace. Nevím přesně, kdy nebo kde nastal u mě ten zlom. Už od mala jsem si jela dost svoje, ale i tak...


Dřív jsem si přečetla článek nebo mi někdo něco řekl, jak to "prostě je a chodí" (často asi ve škole) a já to brala jako skutečnost, pravdu.


Jenže teď to vnímám úplně jinak. Chodí ke mě informace. Těch informací obecně máme kolem sebe spousty a kvanta. Ale než něco přijmu za své, potřebuji si to zažít. Dostat pod kůži. Vědomě procítit. Někdy to přijde během vteřinky, kdy mi něco uplně najede, secvakne, zapadne a já si řeknu - no jasně, takhle to je. Do té doby, i když to jakoby vím, nežiju to, protože jsem si to neprocítila. Znáte ten pocit?


Nevím, v jaké žiju nebo nežiju bublině, ale pozoruji to i na lidech kolem sebe, bavíme se o tom, že něco sice ví, ale nemají to v sobě přijaté. Potom je nám daná informace prakticky na nic. Mám-li něčemu důvěřovat a žít to, musím si mi to zvědomit a procítit.


Je to zajímavé, ale už v tom nemůžu jinak. Tak to jen tak co mi došlo...


Krásné dny přeje Nelča


PS: A pro odlehčení jeden náš domácí vtípek...

- Maminko, máš to v autě nahraný?

-- Nemám, Honzíčku.

- Tak to nahraj do tý láhve.

Chápejte, myslel flashku.. :))



56 zobrazení