• Nelča

Nechat se vést



Když se podívám kousek zpět, mám pocit, že jsem někdo jiný, než před týdnem. A někdo docela jiný než před měsícem a tak dál. Kdybych srovnala Nelču dnes a před pěti lety... tyjo. Je to neskutečný. Řekla bych, že to cítíme všichni. Měníme se my, mění se svět. Velmi rychle. A je skvělé, že se to děje.


Někdy na jaře jsem si říkala, jak moc bych si přála potkávat víc lidi, se kterými si můžu povídat o všem.

O všem, co prožívám.

O všem, co cítím.

O všem, o nás, ... do nejhlubší hloubky.


Zkrátka žádné bláboly o počasí, plínkách, školkách a pod.


Vesmír mě vyslyšel a všechno nabralo neskutečné obrátky. Nová setkání a prožitky, které se mi postupně dostávají do života. Cítím se opravdu velmi požehnaně, že můžu takové krásné chvíle zažívat s tak úžasnými lidmi. To nelze popsat. Mám pocit, že můj pohár lásky je tak plný, že ještě srší okolo.


A těším se na každý další den. Čím dál víc důvěřuji sobě. V tom, co dělám i v tom, co mám v úmyslu. Snažím se čím dál víc věcí pouštět, nechávat plynout a hlavně netlačit a nelpět. A dovoluji sama sobě dělat chyby, protože ty jsou nakonec nejlepší. Mít se ráda, i když zrovna nemám svůj den.


No, co bych Vám chtěla říct... Všechno na světě je možné. Zázraky se dějí, když jim to dovolíme. A není potřeba se všeho nového lekat. Lepší je nechat plynout a spoléhat na to, že naše mysl a naše srdce nám ukáže, co je pro nás nejlepší. Jen je potřeba se ztišit. Zklidnit. Na nejvyšší možnou mez. A nechat se vést.


Mně se to daří, i když ne stále. Jakmile to ale zažijeme jednou, už víme, že náhody neexistují a že není čeho se bát. Že vše plyne. Kam posíláme svou pozornost, to kvete a sílí. Já vím, že to říkají všichni... Ale jsme jedno. A každý jsme důležitý.


Krásné dny všem milým lidem přeje Nelča





0 zobrazení