• Nelča

Napiš mi k narozeninám knížku

"Zítra už mi budou čtyři roookyyy!", hlásila jsem jako malá svojí mamce. Dodnes si pamatuju, jak se na ní vesele dívám, jak jsem o dost menší než ona, dívám se na ní zespodu, jsme v kuchyni a já mám radost, že budu mít zítra narozeniny.


Honzík se na své čtvrté narozeniny těší už asi měsíc. Ne-li déle. A včera jsem mu před spaním vyprávěla, co jsem řekla svojí mamince den před čtvrtými narozeninami. Pověděl mi to samé a měla jsem skoro dojem, že jakýsi pomyslný kruh se uzavřel. Byl to neskutečně hluboký a zvláštní pocit.


"Maminko, kam půjdeš, až usnu?" ptal se mě Honzík jednou takhle v Kaunertalu před dvěma týdny. A tak mu povídám, že asi budu psát knížku. Že tatínek už svojí část napsal a já píšu teď tu svojí. I když ruku na srdce, často to skončí u toho, že si čtu to, co napsal Honza. Pokaždé tam najdu něco nového. Ale už to vzniká, brzy se snad odhodlám sem tam něco pustit ven.


"No, tak mi napiš knížku k narozeninám, jo?" A hned mi pověděl, jaká by se mu líbila. Minulý týden jsme spolu u večeře doladily zhruba koncept. "A nezapomeň na obrázky!", dodal nakonec.


O obrázcích v jeho knížce jsem měla poměrně jasnou představu. A protože jsme "náhodou" měly s mojí sestrou domluvené "rande" u nás doma jeden z předešlých večerů, a protože ona odmalička maluje a vůbec tvoří a zrovna náhodou jí to celé zapadá... No, zkrátka přikývla, že se do toho pustí. Jsem z toho nadšená tak moc, že ani nevíte.


Dnes má Honzík narozky. Domluvily jsme se s Vandou, že mu k narozeninám dáme první kapitolu knížky a zbytek budeme tvořit postupně. Ilustrace se jí nesmírně povedla. Přesně ladí s mojí představou, prostě paráda. Už jen vše vytisknout a s láskou předat. A už jsem moc zvědavá, co na to ten můj malý čtyřleťák poví. Držte palce. Když to dovolí, pustím to do světa dál.



Krásné dny přeje Nelča

178 zobrazení