• Nelča

Místo pro to důležité

Zrovna dopsaná druhá kapitola knížky pro Honzíka je ještě vlažná, neučesaná a stále se děje v mé hlavě.


Zjistila jsem, že když mám psát, potřebuji kolem sebe minimum věcí. Nejlépe jen čaj, nějaký ten oblíbený kamínek a notebook.


Včerejší den jsme doma přetřídili nepoužívané věci u Honzíka v pokojíčku. A protože počasí tomu nahrává a naše rozpoložení také, budeme postupně pokračovat v "provětrávání" všech koutů našeho domečku.


Příliš mnoho věcí tříští pozornost. Chybí pak prostor pro všechno to mezi řádky a pro nové nápady a myšlenky. Pro tvoření. Aspoň tak to cítím já.


A pak se stane, že někdo, kdo to uklízení neměl až tak v lásce (jako já) se pro takové přerývání a urovnávání zcela nadchne (jako já) :)


Člověk nakonec potřebuje jen málo ke spokojenosti. Když jedeme na hory nebo doly, sbalíme se oba do jedné krosny a vystačíme si s tím, co v ní najdeme. Samozřejmě, nemáme doma holobyt, spíš naopak. Ale za poslední dny prožívám opět vlnu zbavování se nepotřebných věcí. A taky pouštění nepotřebných myšlenek a zvyků. A těch možná především. Tak jako stromy začaly pouštět listí. A nebo listí opouští stromy?


Přeji všem krásné podzimní dny!

Nelča


Podzimní zátiší... Tahle socha se mi fakt moc líbí! :)





105 zobrazení