Maminko, jsi jak mraveneček!

„Děti, jezte rychle, nebo vám mamka zavaří i to zelený!“, říkávala prý moje babička nám o naší mamce..

No. Uplynulo pár let, a aniž by mě kdy napadlo, že to tak bude, tak už v tom taky jedu. Zdaleka nejedu v takovém stylu, jako tenkrát moje mamka, ale mám našlápnuto.

Začalo to nenápadně – jak Honzík rostl, nechtěla jsem kupovat přesnídávky. Navíc, když bydlíme na vsi, kde všude kolem jsou desítky, možná stovky hrušní, jabloní, slivoní (a dalších mňamek mimo přesnídávky). A tak jsme měli doma před třemi lety poprvé víc než 80 skleniček přesnídávek. Honzíkovi chutnaly, takže nebyl problém s tím, aby je spořádal.

Pak se na to nabalil sběr bylinek (a postupné učení, k čemu jsou a které se můžou pít jen tak pro radost každý den), šípků, vlašáků,….

Pak se přidalo moštování.

A letos ve velkém dorazila navíc éra kompotů a marmelád.

A jsem v tom až po uši. Ale když Honzík řekne slastně celým svým tělem: „Mňam, maminko, to je tak dobrý, to se ti fakt povedlo!“,...

Spíž se plní, Honzík hlásí, že jsem jak mraveneček, ale zase víme, že my hlady fakt nepojdeme.

Jedete v tom taky?

Krásné dny přeje Nelča

Loni z Kaunertalu