NelčaMaminko, jsi jak mraveneček!
„Děti, jezte rychle, nebo vám mamka zavaří i to zelený!“, říkávala prý moje babička nám o naší mamce..
No. Uplynulo pár let, a aniž by mě kdy napadlo, že to tak bude, tak už v tom taky jedu. Zdaleka nejedu v takovém stylu, jako tenkrát moje mamka, ale mám našlápnuto.
Začalo to nenápadně – jak Honzík rostl, nechtěla jsem kupovat přesnídávky. Navíc, když bydlíme na vsi, kde všude kolem jsou desítky, možná stovky hrušní, jabloní, slivoní (a dalších mňamek mimo přesnídávky). A tak jsme měli doma před třemi lety poprvé víc než 80 skleniček přesnídávek. Honzíkovi chutnaly, takže nebyl problém s tím, aby je spořádal.
Pak se na to nabalil sběr bylinek (a postupné učení, k čemu jsou a které se můžou pít jen tak pro radost každý den), šípků, vlašáků,….
Pak se přidalo moštování.
A letos ve velkém dorazila navíc éra kompotů a marmelád.
A jsem v tom až po uši. Ale když Honzík řekne slastně celým svým tělem: „Mňam, maminko, to je tak dobrý, to se ti fakt povedlo!“,...
Spíž se plní, Honzík hlásí, že jsem jak mraveneček, ale zase víme, že my hlady fakt nepojdeme.
Jedete v tom taky?
Krásné dny přeje Nelča
