• Nelča

Jaké by to bylo, kdyby tady byl

Jak moc by byl život jiný, kdyby tu Honza byl? Jaká bych byla já? Jaký by byl on táta? Jaký by byl Honzíček s tátou po boku?


Je to vlastně zvláštní, nevím, jaké to je mít dítě ve dvou. Honzík se narodil necelé 4 týdny po Honzově smrti a jsem zvyklá všechno dělat v jednom. I když nemůžu opomenout, jak moc mi pomáhá moje maminka, je snad svatá!


Někdy slyším – já si na tebe často vzpomenu, jak jsi to všechno zvládla sama.


Noo, neznám jinou možnost, je to pro mě normální. A zároveň vnímám, jak moc to musí být jiné, když jsou na všechno dva rodiče. Je to fakt hodně lidí navíc. Na takové ty všední drobnosti i nevšední trampoty.


Vídám kolem sebe mladé rodiny a říkám si, jak moc jsou bohatí. Ale pak taky vídám lidi bloumající o samotě a vím, jak moc a moc a moc jsem bohatá a požehnaná já. Často si říkám pro sebe, co všechno mám. Zkuste to už pro to uvědomění si, jak moc máme už teď.

A někde v hloubi dál nepřestávám toužit po velké rodině.


Není to povzdech. Ale dnes jsme se courali přírodou, Honzík chvíli zkoumal mraveniště a moje myšlenky se rozběhly do dáli.


At už je Honza kdekoliv, … prostě vím, že se zase setkáme. Vlastně, beztak věřím, že ho mám po boku i teď. A ať už by byl život jakkoliv jiný, věřím, že by měl jedno společné s tím současným.. přála bych si ho žít a užít.


Krásné dny přeje Nelča


676 zobrazení