Já mám pravdu! Nebo on? Nebo oni?

Kdo má pravdu? Co je to pravda? No, tak nějak pokud budu schopna dát to do slov, vnímám to takto...


Na všechno na světě má každý nějaký názor. Možná i takový, že se rozhodne, ho nemít. Ale pojďme se třeba bavit o situaci, kdy názor máme. Témata jako výchova, vzdělávání, koronavirus... na to všechno jsme možná každý sám za sebe odborníkem. A já to nikomu vůbec neberu.


Vidíme to dnes a zítra... nekonečné komentáře a předhazování argumentů, důkazů, pocitů, zkušeností a domněnek o daném tématu, toho je plný internet. Trošku se to tváří beznadějně.


Pokud si nejsme schopni vyslechnout protistranu s celou její historií, příběhem a zkušenostmi nebo pokud nám to protistrana nechce sdělit (což se jí vzhledem časové náročnosti často ani nedivím) pravděpodobně jen velmi těžko pochopíme její názor.


Můžeme ho ale akceptovat, pokud jsme dostatečně bdělí na to, abychom uznali, že cesta každého jednoho z nás od věků do bodu teď a tady byla originální a jiná. Nelze se na to zkrátka dívat stejně.


Jeden má strach, zatímco druhý je v pohodě. Jeden považuje školu za destruktivní, druhý se za ni bude bít. Jeden dětem domlouvá, druhý... A všechny názory mezi tím a nad tím i pod tím a tak...


Ale cítím naději :) Dramatická pauza....



A sice, pokud se postupně na své životní pouti začneme zaobírat sami sebou, jdeme za svým srdcem, ctíme své city, opouštíme strachy a jsme naladěni na lásku nebo se alespoň na své vyšší a moudřejší já dokážeme útržkovitě naladit... Docházíme náhle k jedné pravdě. K jedné všeobjímající lásce. Bez strachu. A v Jednotě.


A i když to ještě neumíme udržet na trvalo, stačí, že jsme to třeba už zahlédli. Dotkli jsme se sami sebe. Potom je nám tu lépe, život je vlastně snadný a radostný. Nebo víme, že umí být a to o grády jinde, než jsem si vůbec mysleli. A my můžeme zůstat klidní, i když všude kolem řádí chaos.


Začít možno hned... minutka ticha jen pro sebe, sepsat si ráno u snídaně tři věci, za které jsme v svém životě vděční, procházka přírodou, naslouchání dětem ...

....


Přála jsem si pomalu rozjíždět setkávání, sdílení, protože jsem si všimla, jak moc jsou prospěšná. Psala jsem o nich už vloni... A těším se, že jak to situace dovolí, vypustím do světa první termín, kdy se sejdeme abychom se pobavili o .... životě.


Krásné dny přeje

Nelča


PS: Jsem fakt dobrá... e-shop je zprovozněn, kýbl nervů spotřebován! Sice ještě proběhne dolaďování, ale nově si můžete knížku Moje cesta na kole dětem od mého manžela objednat na mém webu, tadá!

PSS: Předprodej dětské knížky Povídánky pod hrušní již brzy... ladíme grafiku, ladíme



67 zobrazení