• Nelča

Cesty autem...

Jako maličkej nevydržel v autě moc (pokud nespal). Základem úspěchu pro nás bylo cestovat tedy v době spaní. Koho by bavilo jezdit na zadním sedadle a ještě proti směru jízdy. Můj um v plánování se osvědčil na první cyklotour Na kole dětem v 8 měsících, kde jsou velké přejezdy bud na kole nebo autem. Díky jednomu večeru zasvěcenému plánování nad mapou jsme to zvládli s úsměvem.


Když jsme jeli někam dál než denní spací interval, museli jsme jet na noc. Přesně pamatuji tu cestu v jeho šesti týdnech ke kamarádovi do Krkonoš na zapadlou chaloupku, dojezd po jedenácté večer.

Nebo dojezd před třetí v noci do Kaunertalu – já vyřízená, ale šťastná, že jsme to dali. A další a další podobné akce. Bylo jich hodně. Nikdy mě to ale neodradilo. Věděla jsem, že přes den na dlouhé cesty nemáme ani jeden nervy. Sice jsem byla unavená, cesty v zimě, mlze, dešti za tmy jsou fakt na prd, ale nic netrvá věčně.


Jak rostl, byl otočen dopředu. Byl nadšený, že vidí, jak řídím, kam jedeme a začal si užívat i kolem jedoucí auta (především ta velká). Začal si hrát nebo prohlížet maličké knížky, které udržel. Svačil (důležitá součást všech výletů dodnes). Naše dojezdová vzdálenost přes den se výrazně posunula a už ani nevím jak dlouho, zvládneme prakticky cokoliv. Dokonale mě přesvědčil vloni v červnu při cestě na cykloutour, kdy jsme jeli na Valašskko 7 hodin (rychlost D1 průměr 50 km/h). To mu bylo 2 a půl.


Vzhledem k tomu, že byl v roce a půl bez plínek znám všechny čůrací odbočky a finty v širém okolí.

Teď už je to pohoda, ale jestli máte malé prcky, tak nezoufejte. Bude to lepší a lepší.


Svačina. Knížky. Písničky. Audio pohádky (u nás je absolutní top stále O zvědavém štěňátku). Příroda, jeřáby a auta kolem…


Honzík minulý týden při 45minutovém přejezdu, když vzal do ruky druhou knížku, kterou si do auta připravil, říká: „Maminko, mi snad jedeme přes celý svět, ne?“ A zabořil zpět nos do knížky.

Krásné a pohodové letní cestování!

Nelča