Celé nějak naruby, ale přesto správně

Když jsem si zhruba před půl rokem poprvé hledala něco o védách a prastaré moudrosti předků, zaujala mě velmi tahle věc. Není překvapivá. Ale dnes bohužel uplně obráceně postavená.

A sice. Nejvíce cenění byli kdysi právě ti nejmoudřejší. Ti, kdo byli napojeni na zdroj vědění. Dokázali vidět svět jako celek. Mohli ostatní vést, vládnout. Nikoliv z osobního prospěchu. Nenechali se svést materií.

A naopak, těm, kteří nebyli schopni takového napojení, byly svěřeny méně důležité úkoly.

Bylo to tak proto, aby právě takoví lidé, kteří nejvíce ctili materii a vlastní prospěch, nemohli ovlivňovat dění.

No… A dnes to tu máme nějak celé naruby.

Ale stejně vím, že vše, co se děje, je správně a není to náhoda - ty neexistují. Že to zkrátka a dobře potřebujeme zažít. Díky situaci se krásně odkrývá charakter každého z nás. Jsme "průhlední". A my sami o sobě se můžeme hodně naučit. Zpracovat. Pochopit. A rozhodnout se z nového pohledu a poznání. A tak dalším dnům zdar.

Krásné dny.. Nelča

Za foto díky@petrkotrlikphotography