• Nelča

Jak jsem vyměnila kolo u auta. Skoro.



Na to, že je dnes Den matek, jsem se tady na Sicílii docela pochlapila. Dnešní ráno… máme nápad udělat si palačinky k snídani. Smícháme těsto a zjišťuji, že nevím, jak zapnout plynový sporák – plyn tam nesyčí, tedy je někde vypnutý a nevím kde. Schováváme těsto do ledničky, dáváme si jinou, studenou snídani, balíme věci a vyrážíme na výlet. Těšíme se moc! Trip Advisor slibuje v „Riserva Naturale di Vendicari“ plameňáky, krásné pláže, skalnaté pobřeží, kochačka jako hrom. Navíc je tak krásný den.


Sedáme do auta. Bydlíme v bytečku, do kterého se vstupuje hned zvenku z takového nádvoří, do kterého je fakt hodně hodně ouzký vjezd z ulice. Jen to auto a šmitec se tam vejde. A ještě je v průjezdu takový vysoký obrubník s železnou hranou. Dávej bacha, ať se vejdeš, říkám si, když vyjíždíme ven. Opatrně najíždím, tuším, že to není optimální, měla bych najíždět rovněji, ale co, to mi projde.

„TSSSSSSSSS…“

No to snad ne! Tohle se nestalo, žene? Jo, stalo a můžeš si za to sama! Honzík propuká v pláč, protože tuší, že jde do tuhého, mé klení se nedá přeslechnout. Uklidňuji ho, že to zvládneme, že přeci vždycky všechno nakonec zmáknem. Uvnitř ale stále nemůžu uvěřit, že jsem prorvala kolo o tu hranu obrubníku. Honzík stále pláče, vracím se na naše parkovací místečko o pár metrů vedle a vypínám motor. Uklidňuji ho, že potřebuju parťáka, co to se mnou opraví. Sedíme venku a koukáme se na tu spoušť. Dobrých 7 cm dlouhá díra, kolo prázdné. Honzík mě objímá a hladí a že prý to zvládneme.

Nebudu to dramatizovat. Jdu do akce. Otvírám kufr a zvedám poklop, nacházím rezervní kolo s nářadím. Vyndavám hever nebo jak se ta věc jmenuje a zkoumám, kam se to asi dává, aby se auto mohlo podepřít. Není těžké to najít, zvedám auto, beru klíč, povoluji a vyndavám šrouby. Tak, teď vyndám už jen kolo a nové nasadím a je to, ne? Jenže… Kolo nejde ven. Ani se nehne. Další šrouby už tam nejsou, tak co je?! Znovu trochu propadám panice, na kterou jsem při té práci zapomněla. Honzík už najel do pohodového módu, montování ho baví, podává mi nářadí a komentuje všechno, co děláme. Jenže mě to nejde sundat. Volám našeho skvělého domácího – Sebastiana. Prý je na cestě k nám, jako by to tušil…

Jenže ani jemu to nejde. Volá jeho „fadr in ló“, nevlastního tátu. Ten zjišťuje, že se kolo zaseklo (asi jak jsem s tím pak ještě zatočila a vracela se zaparkovat) a zkušeně ho nakonec sundá. Nasadí nápravu a je hotovo. Uf! Sebastiano slibuje, že zítra v pondělí nám nechá kolo opravit, resp. vyměnit pneumatiku, tahle je na odpis. Díra jak hrom. Prý to spraví 20-30 euro, no jsem na to zvědavá a jemu nesmírně vděčná za ochotu. Je si vědom toho, že to tady se svoují, byť skvělou, angličtinou dost těžko domluvím.

Sebastiano nám ještě ukazuje, kde se zapíná plyn do sporáku a pak už se máme znovu k odjezdu. Fajn, pokus číslo dva na projetí uličkou. Honzík mi drží pěsti. Kéž bych byla takhle opatrná hned poprvé, ušetřila bych nám hodinu času, dvěma lidem cestu a nemálo eur.


Výlet byl grandiózní! Oba jsme dnes nadšení, nad všechna očekávání jsme si to užili. Navíc se Honzík přestal bát moře, resp. toho, že jak se houpe tam a zpět, že nás spláchne. První den se na něj vrhla vlnka a on nestačil utéct a spadl do vody v teplákách a od té doby jsme se nemohli uplně k moři přiblížit. Dnes jsme se poprvé koupali, i když je to fakt studený. Pomalinku a za ruku se postupně osmělil chodit po břehu. A když zjistil, že nezahyneme a moře nás i s věcmi nevtáhne do svých útrob, běhal po břehu sem tam a já ho nemohla dostat domů. Byl dokonale šťastnej. Zpět k autu jsme to měli ještě skoro 5 kilásků pěšky podél pobřeží a já už cítila, že je toho sluníčka dnes dost. No ale.. jak jsme řekli, vše jsme zmákli, k večeři byly palačinky a chlapeček spí jak dudek.


Nejvíc mě na té příhodě s výměnou kola baví ta myšlenka, že kdybychom den před odletem neměli prekérku s naším autem doma a chlapi ve vsi mi nepomáhali kolo u auta sundat a nandat, tak bych asi tak jistě nevěděla, jak na to. Člověk se pořád učí…

Krásný Den matek všem maminkám. Jsme všechny pro ty naše malé ty nejlepší!

Nelča


0 zobrazení