• Nelča

Lásky čas



Lásky čas nemůžu nechat bez komentáře…

Je to dnes (náhoda, že) přesně tři roky, co jsme se s Honzíkem stihli políbit pod rozkvetlou třešní na zahrádce mojí mamky asi tak hodinu před půlnocí. V tu chvíli jsem silně cítila, že on je ten MUŽ a já jsem ta ŽENA. Osud si s námi hraje. A jak říkal náš kamarád a oddávající Jirka Orel Sušický: „Kdo na osud věří, je jím veden. Kdo na něj nevěří, je jím vlečen.“

Takže já třeba věřím, že zase přijde nějaký takový první máj a já tenhle pocit zase poznám. I když si to teď vlastně nedokážu představit… A zároveň tak ráda bych…

Zastávám ten názor, že abych byla schopná milovat jinou bytost, je potřeba znát a milovat samu sebe. Se vším, jak jsem. Ani lepší. Ani horší. Totiž vtip je v tom, že sama před sebou se jen těžko můžu přetvařovat. A pokud bych se o to snažila, můžu to rovnou zabalit. Jak se cítíme nebo co vidíme, když řekneme (klidně asi o samotě) „JÁ“.

Jak se cítíme, když si před zrcadlem řekneme do očí „Nelčo, Ančo, Vendulko, jsi fakt skvělá“.

Dokážeme to vůbec? Ale jo, že jo?

Jak se cítíme, když zavřeme oči, zklidníme se, uvolníme, vydechneme a řekneme si „Mám se rád/a. Přijímám se taková, jaká jsem. Přesně taková, jsem v pořádku.“

Záměrně píšu vše v ženském rodě, protože jsem si všimla, že moje řádky čtou spíš ženy. A nebo čtou-li je muži, tak zkrátka neklikají na ty palce (což po nikom vážně nevyžaduju, buďte dále v klidu) - V takovém případě se jim omlouvám, zvládnete si to snadno přechýlit.

Těhle pouček o sebelásce a lásce a životě a cestě už je ale na internetu tolik, že se tím vůbec netrapte. Zavřete počítač a běžte to hlavně žít. Všechno to znáte :)

Přeji Vám krásný lásky čas a mnoho lásky-plných polibků. Budu vám je asi i závidět :) Ale já dnes už zas dostala záplavu pus od malého Honzíka, a to taky nemá každý...

Nelča


214 zobrazení