• Nelča

Vyhodila jsem si z hlavy motanec myšlenek

Aktualizace: 11. kvě 2019



Nevím, zda mě po tomhle příspěvku nebudete mít za blázna, ale vlastně mi to neva. Kdyby to mělo přijít vhod třeba jen jednomu člověku, mělo to smysl.

Čím začít… Zkrátka. Dlouhodobě nemarodím. Nevím, kdy jsem naposledy měla antibiotika, natož kdy jsem byla u doktora. Vlastně počkat, vím. Vybavuji si to. Ale je to pro mě trochu citlivé téma, zkrátka to bylo po jednom velkém psychickém vypětí a následné sebe-destrukci, kdy jsem po týdnech skoro-nejedení najednou chtěla uběhnout v lednu terénní půlmaraton. Uběhla, ale.. Zkrátka mě to položilo. Neposlouchala jsem své tělo, ale měla jsem tenkrát pro své konání zkrátka důvody, ať už to zní sebešílenějc. Je to víc než 4 roky.

Když cítím, že jsem unavená nebo oslabená, snažím se zpomalit, jít spát večer hned s Honzíkem. Když už cítím, že na mě fakt něco leze, zaprvé si loknu slivovice od strejdy Štefana (díky, je skvělá!). A zadruhé si prostě představuji, jak ta nemoc odchází.

K bodu zadruhé… Nedávno jsem zjistila, že existuje žena, která má tuhle metodu (nazývá jí mentální harmonizace) skvěle propracovanou a používá ji 17 let. Wow, super zjištění. A tak jsem po nějakém tom delším váhání navštívila minulý víkend její workshop.

Byla jsem tak zvědavá. Po úvodní teorii jsme si měli na sobě vzájemně vyzkoušet, jak se nám bude dařit. A protože mi nic nebylo, ale od rána mě v místnosti, kde jsme byli, pálily oči od zářivek, chtěla jsem se toho pálení zbavit. Díky průvodkyni Lence a metodě mentální harmonizace jsem se pálení očí během asi 4 minutek zbavila. Najednou mě prostě nepálily. Zčervenání se o dost zlepšilo. Bylo to super. „Ono to fakt takhle dobře funguje!“, říkala jsem si. Představila jsem si svoje oči jako hořící obruče v cirkuse. S Lenkou jsme je uhasily, rozdrtily v drtičce, odstranily cirkus pomocí obra, protože cirkusy se zvířaty teda fakt nemám ráda, vlastně bych je zakázala a... bylo hotovo.

Když vydržíte, níže přidám podrobnější info, jak na to. Dnes ráno jsem se cítila dost nesvá. Hlavou mi vířilo snad tisíc myšlenek naráz, ale já se s nimi neztotožňovala. Byly to prostě nějaké myšlenky, které jsem nechtěla v hlavě mít, ale už jsem nevěděla, jak se jich zbavit. Byla jsem nervózní a Honzík tedy taky. A tak jsem si na chvilku lehla a poprosila ho, aby si šel chvilinku hrát. Zavřela jsem oči a zeptala se sama sebe

- Kde ty myšlenky jsou?

-- odpověď: v hlavě

- Jak vypadají? Jakou mají barvu, jak jsou tam uspořádané nebo neuspořádané?

-- odpověď co mě první napadla: mají spoustu barev, vypadají jako klubko vlny nekonečně různobarevné a zašmodrchané

- Jak s klubkem naložit, aby se mi ulevilo?

-- odpověď: prostě ho vezmu a vyhodím pryč z hlavy ven.

Představila jsem si, jak beru barevný motanec mých myšlenek, bylo to klubko velké i těžké jak medicinbal a vyhodila to z hlavy pryč. Musela jsem to zopakovat víckrát. Najednou jsem viděla v hlavě prázdno a řekla si, že si ji zaplním příjemnou jemnou růžovou barvou, takovou růžovou párou nebo mlhou či jak to nazvat a prosvítím sluníčkem. Super, skvělý pocit. Otevřela jsem oči. A? Věřte nebo ne, bylo mi fakt neskutečně lehko. Najednou jsem měla elán, hned jsem šla za Honzíkem, co kdybychom si zas mákli za barákem (už týden dva vystříháváme nálety švestek, je to trošku nekonečné). Nadšeně přikývnul a my šli spokojeně za svým. Celý den se nesl v poklidu. Když jsem cítila, že něco houstne, vyhodila jsem další drobné smotky barevných motanců z hlavy, které se tam zas nashromáždily, prosvítila a bylo dobře.


Možná se nemusíme vším trápit, analyzovat každou blbinu, která přijde na mysl. Jsou to jen myšlenky, nejsme to my. Nemusíme se, řekla bych, ani trápit tím, že nám někdy přijde na mysl myšlenka, za kterou bychom se mohli stydět nebo se cítit provinile i trapně. Jsou to jenom myšlenky a je na nás, zda se k nim upneme a budeme je pitvat nebo ji vyprovodíme z hlavy ven.

Ráda bych uvedla odkazy… ukázka metody v praxi tady a e-book, který se problematikou zabývá možno zdarma stáhnout tu.

Možná to zní přitaženě, možná jsem blázen, ale dnes mám v hlavě pořádek. Úplně jednoduše. Stačí si to představit. A to já mám zas fantazii bujnou, to mi jde.

Pěkné dny přeje Nelča


193 zobrazení